Město Česká Lípa
Oficiální internetové stránky

Počátky České Lípy spadají asi do třetí čtvrtiny 13. století. Teprve na počátku 14. století, snad v letech 1310–1319, bylo na místě starší slovanské osady v blízkosti ronovského hradu Lipý založeno středověké město. První výslovný doklad o existenci města však pochází až z roku 1337. Z roku 1388 pochází nejstarší doklad velké městské pečeti, která kromě symbolů hrazeného města nese i erb svých zakladatelů a držitelů Ronovců - dvě zkřížené ostrve. Tento jejich znak, vytesaný do kamene, je možno vidět např. i na berkovském portálu, umístěném dnes na vnější zdi klášterního ambitu.

Poloha města na významné obchodní stezce byla stálou pobídkou k rozvoji řemeslné výroby (hrnčířství, tkalcovství, soukenictví, později cínařství a jiné), a tak kromě vnitřního města, svázaného dosud patrným věncem hradeb, vznikla též mimořádně rozvinutá předměstí, která měla i své kostely. Dodnes je zachovaný kostel sv. Kříže na východě historického města a kostel sv. Maří Magdalény na hrnčířském předměstí na jihu. Kostel Panny Marie, který stával od 14. století na severním Mariánském předměstí, byl nahrazen barokní novostavbou kostela Narození Panny Marie.

Město Česká Lípa patřilo až do novověku k největším poddanským městům v Čechách a již od 14. století bylo nadáno výsadami, kterými byla obdařena města královská (právo samosprávy, právo mílové, právo várečné, právo tržní, právo volného průjezdu a právo na zbudování hradeb). Při získávání a rozšiřování městských práv a výsad těžilo město z významného postavení své vrchnosti - nejprve pánů z Lipé, pak Berků z Dubé a z Lipé. Husitská revoluce však rychlý rozvoj města přerušila. Pán lipského zboží, Hynek Hlaváč, jako většina severočeské šlechty, stál na straně protihusitské, a tak bylo město husitskými vojsky v roce 1426 obsazeno. Česká Lípa se pak stala nejsevernějším členem táborskosirotčího městského svazu. Škody způsobené za husitských válek, ale především za následujících tzv. vartenbersko-lužických válek, byly v druhé polovině 15. století postupně zahlazovány. Byly obnoveny městské domy, jejichž gotické části, zvláště sklepní, se dochovaly dodnes. Také hrad začal být přestavován v pohodlný zámek, nejprve pozdně gotický, později již renesanční. V jeho sousedství byl v roce 1583 postaven renesanční letohrádek zvaný Červený dům. To už se však Berkové dělili o vládu nad městem i o zámek s Vartenberky.
 

Po porážce českých stavů, jejichž protihabsburského povstání se v letech 1618–1620 zúčastnila i zdejší protestantská vrchnost, získal zdejší zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna. Jeho nedlouhá vláda přinesla městu založení augustiniánského kláštera s latinskou školou, pozdějším gymnáziem. Po Valdštejnově zavraždění získali sňatkem s Valdštejnovou dcerou město s novozámeckým panstvím Kounicové, jimž Česká Lípa patřila až do zrušení poddanství v roce 1848. Památkou na poslední českolipskou vrchnost je barokní kamenný znak Kouniců na Kounickém domě na rohu Zámecké a Berkovy ulice.
 

Z doby po třicetileté válce, kdy vzhled města obohatily barokní přestavby, novostavby a sochařská díla, pochází také morový sloup na náměstí. Ten připomíná nejen zhoubnou morovou epidemii v roce 1680, ale i s ní související velké nevolnické povstání, jehož několik vůdců bylo na českolipském náměstí popraveno. V 18. století ještě Česká Lípa patřila mezi nejlidnatější česká města a jako jedno z prvních měst v Čechách se otevřela manufakturnímu podnikání. Skutečnou proslulost doma i za hranicemi země zajistily České Lípě kartounky - manufaktury na potiskování textilu. Velké požáry v roce 1787 a zvláště pak v roce 1820, kdy během necelých čtyř hodin lehlo popelem více než 500 domů a 6 manufaktur, zničily větší část historické zástavby, do té doby zčásti ještě dřevěné. Nové domy byly stavěny již celé zděné ve stylu empíru a klasicismu. Po polovině století obliba kartounu poklesla a začala se odvíjet historie pro Českou Lípu nových průmyslových odvětví, zpracování kůže, potravinářství, lihovarnictví, výroba pianin atd.
 

Druhá polovina 19. století, přinášející rozvoj politického, společenského a kulturního života, obohatila město o řadu veřejných budov postavených ve stylech historizujících a na přelomu století ve stylu secese. Současně narůstalo i národnostní uvědomění české menšiny, zakládající si zde první české spolky a usilující - až do rozpadu habsburské monarchie marně - pro své děti o českou školu. V době první republiky česká menšina ve městě vzrostla, zvláště příchodem státních zaměstnanců, asi na 3000 osob.
 

S nástupem fašismu se Česká Lípa stala jedním z míst s největší aktivitou Henleinovy Sudetendeutsche Partei. Do České Lípy byla v říjnu 1934 svolána první henleinovská manifestace, obeslaná asi 24 000 nacisty z celého severního pohraničí. Po mnichovském diktátu bylo město jako součást Sudet obsazeno německou armádou. Rokem 1938 skončil slibný rozvoj města a zdejší továrny byly v dalších letech přeorientovány na válečnou výrobu.
 

Po osvobození 9. května 1945 se do České Lípy vrátila většina českých obyvatel, kteří město na podzim 1938 opustili. Byly odstraněny následky bombardování a továrny opět vráceny mírové výrobě. Následující čtyři desetiletí přinesla prudký nárůst počtu obyvatel a zvětšení města v souvislosti s uranovou těžbou. Počet obyvatel v roce 1992 dosáhl 40.000. Věnec stereotypních panelákových sídlišť, vyrostlých kolem města v 70. a 80. letech, definitivně změnil jeho tvář.

Panelové domy se necitlivě přiblížily i k historickému centru, jehož vzhled byl zanedbáván a jehož další existenci se zdařilo jen s obtížemi zachránit. K rehabilitaci historického jádra města, jež bylo vyhlášeno i za městskou památkovou zónu, dochází zaslouženě od začátku devadesátých let.
 

Památky v České Lípě
 

Augustiniánský klášter s bazilikou Všech svatých byl zřízen v roce 1627 Albrechtem z Valdštejna na místě malého berkovského zámečku v souvislosti se založením gymnázia. Na západní straně kláštera se nachází Loreta z roku 1698 obklopená ambity z počátku 18. století. V ose západního křídla ambitu stojí kaple Nejsvětější Trojice z roku 1762 s oltářním obrazem Ignaze Raaba. V jižním křídle byly vybudovány Svaté schody. V budově kláštera je dnes umístěno Vlastivědné muzeum a galerie.

Historické centrum – náměstí s dochovanou historickou zástavbou, radnicí, kašnou a sloupem Nejsvětější Trojice.
 

Městský park – založený v roce 1875, jeden z největších v Čechách (7 ha), v předchozích letech chlouba města, prochází nyní postupnou revitalizací.
 

Kostel sv. Kříže – gotická jednolodní stavba s pětibokou předsíní byla založena v roce 1389 a v roce 1489 opatřena dodnes dochovaným krovem stanové střechy. Hlavní oltář z roku 1697. Na jižní straně gotický portál a znaky Berků z Dubé a Lipé a pánů z Kunštátu (manželka Jindřicha Berky). Dvě barokní chórové lavice ze zrušeného kostela sv. Mikuláše v Praze s osmi obrazy na opěradlech od českolipské malířky Eugenie Hauptmannové - Sommerové. Kostel byl restaurován stavitelem svatovítského dómu Josefem Mockerem v letech 1896–1897.

Kostel sv. Maří Magdalény – první zpráva o něm je z roku 1460, dnešní podoba je pozdně gotická z roku 1514. Na jižní a západní straně pozdně gotické portály. Naposledy byl kostel opravován v letech 1871 a 1958. Na severní straně barokní budova proboštství z roku 1756.

Kostel Narození Panny Marie – původní gotický kostel Panny Marie z roku 1381 na severním předměstí s hrobkou luteránské větve Berků z Dubé byl nahrazen v roce 1710 barokní novostavbou. Uvnitř tzv. morový obraz J. C. Monnota, znázorňující morovou epidemii v České Lípě v roce 1680.
Morový sloup se sochami od žitavského sochaře J. Ch. Ulricha byl postaven roku 1681 na paměť moru v roce 1680. Restaurován byl v letech 1996–1997 a 2012.

Renesanční letohrádek Červený dům – postaven v roce 1583 Jetřichem Jiřím Berkou z Dubé na severním okraji zámecké zahrady. V roce 1883 byl stylově restaurován profesorem Eduardem Steffenem. Vnitřní nástěnné malby většinou zničeny, na průčelí pás s loveckými výjevy a nad sloupy galerie s hlavami mužů a žen, prostřední z nich snad představuje básníka Danteho. Restaurační práce byly provedeny v letech 1931–33 a 1983.

Vodní hrad Lipý – původně hrad rodu Ronovců ze 13. století, dochovala se z něho část hradební zdi, dvě gotické brány (jedna s gotickým mostem) a torzo paláce. V 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek, později byl využíván jako cukrovar. Palác hradu byl, až na suterén a část přízemí, zničen odstřelením v roce 1957.

Záklopový pohyblivý jez - na řece Ploučnici na jižním okraji středověkého jádra města. Byl postaven v roce 1910 dle konstrukce Ing. J. Záhorského.

Starý židovský hřbitov – údajně zřízen v roce 1479, zrušen v roce 1905 po postavení nového židovského hřbitova. Nejstarší pomník pocházel údajně z roku 1488. Z mnohých cenných náhrobků z novější doby je zvláště pamětihodný jehlancový sloup z černé žuly označující místo posledního odpočinku 32 českolipských židů včetně rabína, barbarským způsobem umučených pandury při přepadení roku 1745.

Tisk Náhled tisku